Rychlá móda

Víte, co to znamená rychlá móda? Říkali jsme si, že by vás to mohlo zajímat, a tak jsme sepsali pár poznatků, které jsme k tomuto tématu posbírali.


Termín „rychlá móda“ vyjadřuje skutečnost, že módní průmysl neustále zrychluje dodávání nových kolekcí do obchodů. Doba výroby a dodání se zkracuje na minimum, vyrábí se v menších množstvích, neustále se dopravují novinky do obchodů v celkovém objemu větším než kdy jindy. Pro představu, od roku 2002 do současnosti se prodej oblečení celosvětově zdvojnásobil z 1 bilionu dolarů skoro na 2 biliony. Toto číslo dělá z módního průmyslu 7. největší ekonomiku světa (např. hrubý národní produkt šesté Francie činil v roce 2015 2.5 bilionu dolarů). Business s módou je mnohem větší než například prodej počítačů a elektroniky.

Šatníky přeplněné oblečením, které nenosíme.

Preplnene skrineTato čísla by ale nebyla tak ohromně vysoká, pokud by zákazníci všechno to vyrobené oblečení nekupovali. Výrobci těží z posedlosti některých zákazníků „musím to mít hned teď“, z obrovského počtu lidí, pro které se odpoledne strávené v nákupním centru stalo tou nejlepší zábavou či z povrchnosti, která hodnotu člověka staví častokrát na zevnějšku. Oblečení nakupujeme čím dál více a současně ho stále rychleji vyhazujeme.

Výsledky statistik jsou alarmující:

  • Průměrný zákazník nakoupí o 60 % více kusů oblečení a ponechá si je asi poloviční dobu než před 15 lety.
  • Jeden člověk nakoupí v průměru 13 kilogramů oblečení za rok (Američan 37 kg, Australan 27 kg!).
  • Podle odhadů ale všichni máme ve svém šatníku zhruba 30 % oblečení, které jsme za posledních 12 měsíců neměli ani jednou na sobě.

Neférový přístup k pracovníkům v textilkách

Dětská práce při výrobě textilu

Výroba takového množství oblečení vyžaduje také hodně pracovníků a módní průmysl tím pádem představuje významného zaměstnavatele především v rozvojových zemích (zaměstnává skoro 300 miliónů lidí což je zhruba stejně jako počet obyvatel USA). To vypadá na první pohled dobře, protože dává lidem práci. Problém ale je, že konkurence a tlak zákazníků na nízké ceny snižují výrobcům textilu marže. Proto výrobci šetří na platech pracovníků a výsledkem je, že přes 50 % pracovníků v textilním průmyslu nebere ani minimální mzdu v příslušné zemi, nejsou zajištěny základní pracovní a bezpečnostní podmínky a k práci jsou nuceny také děti.

Trička a džíny ničí planetu a naše zdraví

Výroba oblečení ale také zásadním způsobem přispívá k ničení naší planety. Textilní průmysl je druhým největším znečišťovatelem (hned po průmyslu ropném). Negativní vlivy jsou v průběhu celého životního cyklu oblečení: od pěstování surovin, přes výrobu a barvení látek, dopravu surovin a výrobků, i oTextilní průmysl je druhým největším znečišťovatelemdpady a jejich odstranění. V textilní výrobě se využívá hlavně bavlna, která je ale náchylná k mnoha chorobám, a proto se hodně chemicky ošetřuje. Kvůli postřikům je bavlna nejjedovatější ze všech plodin – na postřiky se ročně spotřebuje skoro 30 milionů kilogramů pesticidů. Používání pesticidů má také negativní vliv na zdraví pěstitelů. Při zpracovávání bavlněných vláken se požívají další nebezpečné látky – toxické chemikálie, oleje, vosky a dalších substance.


Všechny tyto chemikálie se používají při pěstování bavlny a výrobě oblečení ze dvou důvodů – aby výroba oblečení byla rychlá a levná. Každý jiný způsob je pomalejší a dražší. Zajistit ekologickou likvidaci takového množství jedovatých odpadů by však bylo finančně náročné, a proto tyto jedovaté látky znečišťují naše oceány, řeky a negativně ovlivňují život v nich a kolem nich (například ročně se do oceánů dostane půl milionu tun odpadových mikrovláken). Zbytková množství těchto jedovatých látek také zůstávají v oblečení a mohou způsobovat zejména dětem zdravotní problémy, od kožních reakcí až po snížení celkové obranyschopnosti organismu. Chemikálie také poškozují bavlněná vlákna, a proto oblečení méně vydrží a rychleji se opotřebuje.

Bavlna je navíc ohromně náročná na vodu. Bavlník potřebuje hodně tepla, proto se pěstuje hlavně v oblastech, kde je sucho. Do těchto míst se ale musí dopravovat neuvěřitelná množství vody na zavlažování – ročně 93 miliard m3 (takové množství vody by stačilo pro 5 miliónů lidí). Více o spotřebě vody při pěstování bavlny si můžete přečíst v našem článku „Biobavlna – méně známý způsob, jak šetřit vodou“.

Pojďme si to společně shrnout:

  • Oblečení kupujeme čím dál více a častěji a výroba čím dál více zatěžuje přírodu.
  • Protože ale kupujeme oblečení více, něž potřebujeme, tak ho také více a častěji vyhazujeme a opět zatěžujeme přírodu odpady z umělých vláken nebo z bavlny, která je ale zatížená jedovatými látkami.
  • Levná výroba s využitím chemikálií oslabuje bavlněná vlákna a oblečení méně vydrží.
  • Nadbytek levného oblečení ve vyspělém světě je vykoupen mizerným životem pracovníků v textilním průmyslu a zbytečným ničením naší planety.

Myslíte si, že tento způsob výroby oblečení může fungovat do nekonečna? Je takovýto přístup udržitelný? Podle našeho názoru je potřeba něco změnit. Ale o tom vám napíšeme zase příště.


Váš KAAMO

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení